Výskyt astmatu se podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) za posledních 10 let zdvojnásobil. Podle odhadů WHO trpí ve světě astmatem asi 300 milionů lidí a do roku 2025 to bude ještě o 100 milionů více. Problémy lidí s astmatem si letos připomínáme 3. května ve Světový den astmatu.
Když jdeme ven, automaticky kontrolujeme, jaké bude počasí. Stejnou rutinu bychom si měli osvojit i při kontrole kvality ovzduší.
„Průduškové astma (asthma bronchiale) patří mezi nemoci, které právem nazýváme civilizačními a celosvětově postihuje více než 300 milionů lidí. I když je astma staré jako lidstvo samo, v průběhu 20. století (zejména v jeho druhé polovině) jsme zaznamenali enormní nárůst jejího výskytu. Z onemocnění, které postihovalo kolem 0,5 procenta populace, se stala hrozba postihující v některých končinách světa až 25 procent populace,“ uvedl doc. MUDr. Ivan Solovič, CSc., prezident Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti (SLS) a primář I. oddělení pneumoftizeologie v Národním ústavu tuberkulózy, plicních chorob a hrudní chirurgie ve Vyšných Hágoch.
Rozptyl výskytu od 1 do 25 procent populace
„Výskyt mezi jednotlivými zeměmi je velmi rozdílný, a přes významné pokroky v odhalování příčin (genetické pozadí a vlivy prostředí, způsob života), zatím nedokážeme uspokojivě vysvětlit rozptyl výskytu od 1 do 25 procent populace. V České republice se odhaduje výskyt na 3–5 procent populace celkově, u dětí na 6–7 procent,“ dodává doc. MUDr. Ivan Solovič, CSc. Slovensko patří spolu s Polskem, Českem a Maďarskem k zemím s nejvíce znečištěným ovzduším v EU. Dlouhodobě překračujeme především limity znečištění prachovými částicemi. Lidé s astmatem, alergií a chronickou obstrukční plicní nemocí jsou první, kteří takové změny pocítí.
„Kvalita ovzduší určuje, jak astmatici a alergici zvládnou den. Měření přitom ukazují, že ani jedno ze slovenských měst nedosahuje potřebnou kvalitu ovzduší. Města, která mají nejméně znečištěný vzduch – Bratislava, Malacky či Senica překračují přijatelnou normu WHO dvoj- až trojnásobně. Většina slovenských měst překračovala limit troj- až pětinásobně,” upozorňuje Andrej Vilim ze Slovenské asociace alergologických a astmatických pacientů. „Na Světový den astmatu v roce 2022 proto chceme zaměřit pozornost na znečištění ovzduší, respektive kvalitu vzduchu, kterou umíme všichni ovlivnit,“ dodává Vilim.
Špatná kvalita ovzduší vystavuje většímu riziku hlavně děti. „Děti jsou menší, takže dýchají níže, nemají ještě vyvinutý dýchací a imunitní systém a hlavně mají užší dýchací cesty,” upozorňuje RNDr. Ondřej Mikeš, PhD., český odborník na kvalitu ovzduší z Masarykovy univerzity v Brně. Průduškové astma představuje nejčastěji chronické onemocnění dýchacího systému u dětí, přičemž její dopad na další život člověka může být dramatický.
„Zatímco v dětském věku je většina astmatu alergická, u dospělých narůstá výskyt i jiných forem astmatu, a to včetně nealergického, které je často obtížně léčitelné,“ uvádí prof. MUDr. Miloš Jeseňák, PhD., FAAAAI, prezident Slovenské společnosti alergologie a klinické imunologie (SSAKI).
Znečištění ovzduší zásadním způsobem přispívá nejen ke zhoršení stávajícího astmatu, ale je jedním z klíčových faktorů při zvyšování rizika vzniku astmatu, jak u rizikových, tak i nerizikových jedinců. „Zaměření se na zlepšení znečištění ovzduší představuje významnou součást komplexního pohledu na léčbu a prevenci astmatu
